
Singularis – O mně
Kdo jsem?
Odpovídat na otázku, kdo jsem, je vlastně hloupost, protože přečtením několika mých děl o mně získáte mnohem lepší představu, než z čehokoliv, co bych vám byl/a schopen/a na takovou otázku odpovědět. Navíc to, co si o sobě myslím, záleží na náladě, situaci a věku. Raději se podívejte, co o mně řekli druzí.
V psaném projevu jsem si zvykl/a, když o sobě mluvím, používat na konci příčestí minulého -l/a, ale nevadí mi domluvit se s konkrétními lidmi na konkrétním rodě. Jsem příznivcem genderového nomádismu a sympatizuji s Toyen; moji genderovou identitu nejlépe vystihují pojmy non-binary a genderfluid. Nepopírám existenci mužských a ženských vlastností a oblastí zájmů, ale zastávám názor, že nemá smysl podle nich dělit lidi na ženy a muže, protože každý člověk má v sobě obojí, byť v různém poměru. (Ale připouštím, že prezentovat se pouze jako muž či žena je výraznou výhodou v partnerských vztazích.)
„Osudně se nevyplácí být čistě a prostě mužem či ženou. Je třeba být žensky mužský či mužsky ženský.“
Mám vystudovanou fakultu informačních technologií, což o mně vypovídá, že můj pohled na svět připadá většině lidí „matematický“ a logický. Zajímá mě např. veřejná doprava, gender studies, psychologie, tolkienologie (ne dost do hloubky).
Moji tvorbu nejvíc ovlivnili J. R. R. Tolkien, Richard Feynman a Alan Alexander Milne. Viz také Díla, která ovlivnila moji představu o literatuře.
Daria je již mnoho let můj neoblíbenější seriál. Vděčím jí za životní styl a řadu názorů, proto je velká část tohoto webu věnovaná právě jí. Snad si ji také oblíbíte. Druhá část webu je věnovaná mému vlastnímu postmoderně naturalistickému seriálu Ester Krejčí.
O mé literární tvorbě se dočtete na mém profilu na Psancích.cz.
Nebojte se mi napsat na singularis@volny.cz, zajímají mě vaše názory a dojmy týkající se těchto stránek, mé tvorby či seriálu Daria, neurazím se a i tvrdou kritiku mám rozhodně raději než zdánlivě tolerantní přehlížení. Počítejte ale s tím, že inklinuji k dlouhým, podrobným odpovědím (neumím se vyjadřovat stručně) a mívám potíže porozumět ostatním lidem; navzdory tomu, že se zajímám o psychologii, stále ještě nemám dobrý odhad na to, co se jim děje v hlavě a co po mě vlastně chtějí, takže se na mě prosím nehněvejte, když vaši zprávu pochopím jinak, než jste ji mínil/a, nedělám to schválně.
Je o mně dobré vědět
- není třeba se mě bát, „nekoušu“
- často nerozumím náznakům či neexplicitním metaforám
- inklinuji k dlouhým, podrobným odpovědím a cizím slovům
Mám rád/a
- veřejnou hromadnou dopravu
- seriály Daria, NANA a Shirobako.
- černou a tyrkysovou barvu
- logiku
- humanitní i přírodní vědy a vědění vůbec
- stromy a lesy; vodu na pohled
- programování
Nemám rád/a
- genderovou či rasovou segregaci
- osobní automobily a motocykly
- neoprávněné fyzické násilí
- urážlivost
- lži a neupřímnost
- přechylování substantiv (včetně příjmení)
Skloňování Singularidy
Se skloňováním přejatých jmen zakončených na -is je v češtině docela potíž, pravidla totiž nabízí celou řadu možností – v ženském rodě můžeme jméno ponechat nesklonné, skloňovat je podle klasické řečtiny (což je běžné u jmen antických jako Artemis či Paris) či v mužském rodě podle vzoru „muž“. Zvolte si takový, který vám vyhovuje, ale já preferuji skloňování podle klasické řečtiny (sloupce 1 a 3).
(ta) | (ten) | |||
---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |
1. pád | Singularis | Singularis | Singularis | Singularis |
2. pád | Singularidy | Singularis | Singularida | Singularise |
3. pád | Singularidě | Singularis | Singularidovi | Singularisi/-ovi |
4. pád | Singularidu | Singularis | Singularida | Singularise |
5. pád | Singularis/-ido | Singularis | Singularide | Singularisi |
6. pád | Singularidě | Singularis | Singularidovi | Singularisi/-ovi |
7. pád | Singularidou | Singularis | Singularidem | Singularisem |
Poznámka: Správný je v 1. pádě i tvar „Singularida“, ale ten se mi nelíbí.